Císařský bastard

Císař Rudolf II. miloval umění, alchymii ... a ženy. Jeho nezřízený erotický život byl pověstný, leč žádnou ze svých milenek si nevzal, nechtělo se mu do ženění. Z řady potomků, jež zplodil, jsou známi pouze ti, které měl se svou nejznámější konkubínou, italskou kráskou Kateřinou Stradovou. Těch bylo celkem šest a nijak se neproslavili, až na prvorozeného. Julius Caesar d’Austria, narozený 1584, ač levoboček, byl otcovou velkou nadějí. Dostal do vínku dobré vzdělání a čekala ho skvělá budoucnost. Z Julia však vyrostl zpupný neurvalý agresivní mladík. Nezřízeně holdoval pití, ženám a násilí, o jeho výstřelcích mluvila celá Praha, posléze i Evropa. Když už si otec s nezdárným synem nevěděl rady, odeslal ho na převýchovu do kláštera. Tam dlouho nevydržel a vrátil se, byl však odsunut na venkov, na zámek v Českém Krumlově. Zde si žil po svém – nákladně a násilnicky, děsil celé město, žádná žena si před ním nebyla jista. Vše vyvrcholilo brutální vraždou mladé lazebnice, po níž bylo jasné, že císařský syn je duševně nemocný. Jeho konec byl truchlivý ...
Autor sugestivního vyprávění o nešťastném bastardovi PhDr. Jiří Sommer, CSc., je historik, působil na Pedagogické fakultě UK. V publikační činnosti se věnuje tematice českých dějin, historii hradů a zámků, dějinám umění a bájesloví (Osudná zastavení českých dějin, Hrady a podhradí, Báje, mýty a pověsti, Dějiny sportu).